Neznámý génius

Profesor Rauch je šokován.

Rovnice neřešil stroj, ale člověk.

Geniální matematik.

Čím víc víš,

tím víc jsi stále svůj.

Čím víc víš,

tím víc září tu genius tvůj.

Jen ty sám

jsi vládcem, integrál.

Jen ty sám

světem rovnic jdeš dál, pořád dál.

Ty sám,

sčítáš, dělíš, násobíš.

Ty sám,

řešíš výběr variant,

řídíš vývoj kvant,

znáš dobře sílu svou,

v ní tvoje šance jsou.

Ty sám,

vědu stále zásobíš.

Ty sám,

vždycky najdeš řešení,

klíč a proměny,

jsi tady, čekáš jen

až přijde ten pravý den.

Čím víc víš,

tím víc jsi stále svůj.

Čím víc víš,

tím víc září tu genius tvůj.

Jen ty sám

jsi vládcem, integrál.

Jen ty sám

světem rovnic jdeš dál, pořád dál.

Ty sám,

rady dáváš průměrným.

Ty sám,

chybný součet opravíš,

kdo tě zastaví,

znáš dobře sílu svou,

v ní naše šance jsou.

Ty sám

bez chyb stroj jsi nádherný.

Ty sám,

nejsi žádný anonym,

ale supertým

Jsi tady, čekáš jen

až přijde ten pravý den.

Ty sám,

rady dáváš průměrným.

Ty sám,

chybný součet opravíš,

kdo tě zastaví,

znáš dobře sílu svou,

v ní naše šance jsou.

Ty sám,

bez chyb stroj jsi nádherný.

Ty sám,

nejsi žádný anonym,

ale supertým

Jsi tady, čekáš jen

až přijde ten pravý den.

Vyšlo na albech

1984