Zvony mě do dáli zvou

1. Jezdím sám, nikde nemám stání,

ví bůh, kde složím hlavu svou,

život je krátký, chtěl bych domů zpátky,

i zvony mě do dáli zvou.

R: Zvony mě do dáli zvou,

zvony mě do dáli zvou,

zvuk známejch zvonů mě volá zpátky domů,

zvony mě do dáli zvou.

2. Svý srdce mám u jistý dámy,

co lez' mně k ní můj kamarád,

teď pro dvě rány mám Kansas zakázaný

a musím si na psance hrát.

R:

3. Už cejtím, jak můj koník víří

prach ulic z dřevěnejch zdí,

má dívka má svátek, jen v očích má zmatek,

že jedu si pro lásku k ní.

R:

R: