1. Drahá Lito, já po tobě toužím

a za všechno chci se jenom omluvit,

odplouvám lodí k válečnému cíli

a nestačím se už s tebou rozloučit.

R: Věřím, že Lita bude mojí ženou,

věřím, že jednou ji láska zavolá,

věřím, že bude to za krátkou chvíli,

věřím, že Lita pak bude jenom má.

2. Ten, kdo byl v boji, sám na sobě pozná,

co je to strach, i já to dobře vím,

v zákopu našel jsem rozkvetlou růži

a s ní si navečer tiše vyprávím.

R:

3. Ležím tu sám, celý zbrocený krví,

u sebe mám ten zvadlý růže květ,

ten květ je rudý, tak jako tvoje rety,

tebe mám rád, ale nenávidím svět.

R: