Ami

1. Tvař se trochu nostalgicky, už tě nikdy nepotkám,

máš to jistý provždycky, nastav uši vzpomínkám,

Ami

jak tě znám, i v tuhle chvíli měl bys řeči peprný,

jak tenkrát, když nám tvrdili, že je vítr stříbrný.

R: A tváře měli kožený, my jim zdrhli z průvodu,

zahodili lampióny a našli hospodu,

ale taky Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin

a žádostivost těla a pak radost z volovin, a ta nám zbejvá.

Ami

2. Po večerech pro diváky dělali jsme kašpary,

pak na zemi dva spacáky - náš Hotel Hillary,

Ami

slavný sliby jsme už znali, i to, jak se neplní,

a cenzoři nám kázali vo správným umění.

R:

Ami

3. A tak válčím s nostalgií, bují ve mně jako mech,

a pořád všechno slibují starý hesla na domech,

Ami

ty jsi splatil všechny dluhy, i za Hotel Hillary,

a já vyhážu ty černý stuhy funebrákům navzdory.

R: Vždyť mají tváře kožený, my jim zdrhnem z průvodu,

zahodíme lampióny a najdem hospodu,

a tam tvýho Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin

a žádostivost těla a pak radost z volovin, [: a ta nám

zbejvá.:)