Doteky rán světelných let

Nečekej dál na odpověď

Vzpomeň si, drahá, kolikrát

Já jsem ti říkal: Pojď si se mnou

jen tak v klidu sednout a na něco si hrát

Každej z nás se do hry řítí

Tempo dává den a noc

Tonoucí se stébla chytí

Marným voláním o pomoc

Vysněnej ráj, kolik má let

Počítej dál, sto nebo pět

Každý z nás...