když stojím v kuchyni

a pootočím modrým kohoutkem

připlavou delfíni

a popřejou mi pohodovej den

dívám se za nimi

když sifon jejich těla stravuje

pak s pocitem viny

se z okna podívám na vodojem

kapky se pravidelně tříští

o starej umaštěnej dřez

čekám, až ukápne ta příští

za oknem štěká pseudopes

jedna cesta tam a žádná zpátky

není čas na loučení, čas na pohádky

jedna cesta dolů a žádná vzhůru

takhle si představuju svou noční můru

nejsou tam žárovky

a určitě tam žijou bytosti

co maj temný krovky

a asi budou horší jakosti

občas tam zahučí

anebo jen tak tiše hartusí

abych byl v bezpečí

na linku z umakartu lehnu si