Slyšela jsem divnou paní zpívat písně jako Janis

stála na Karlově mostě v ruce klobouk a v něm peníz

kolem bylo plno lidí a jak dívali se na ni

zdálo se mi že se stydí svírá prsty v malé dlani

Byla jsem z ní chvíli v tranzu

věřila jsem jí co zpívá

stačilo jen přivřít oči

hvězda Janis jako živá

pak si dala krátkou pauzu

prý se potřebuje napít

já to vidím jako kauzu

peníz do klobouku lapit

Počkala jsem až se setmí

most už ozářily lampy

ona spočítala drobné

bude dobře v rohu kampy

osmělila jsem své kroky

víte taky trochu hýkám

ona na to já jsem Janis

a hned ptá se proč jí vykám

Čekám tu na převozníka

co tak rozbalit to spolu

říkám nemusíme nikam

z rytmu blues a rokenrolu

věřím v převtělení duší

podle mě je všechno jasné

Janis je zas mezi námi

a na světě je krásně