Pryč je má víra

náhle ztratil jsem křídla

nedoletím

v sradci bezmocnou žízeň

a v duši výheň

co neuhasím

deštěm co po oknech stéká

kapky kreslí Tvou tvář

a mě chvíli je lí

zas uvěřím že můžu létat

jenže představy jsou

jak zákeřnej šíp

Tvá něha mi schází čím dál víc

kde vzít tu sílu co chrání

Tvý hlazení schází čím dál víc

jsem sám zkus mít slitování

bez Tebe ztrácím tvář

Tvý jméno vzývám

a zoufale hlídám

Tvůj chladnoucí stín

byla jsi v právu

jenže já měl svou hlavu

tak pozdě to vím

to špatný v sobě jsem spálil

a v tom popelu jsou

zbytky zbytečnejch chyb

tak pochop že se chci vrátit

když jsem jednou zklamal

dej mi šanci zas žít

Tvá něha mi schází čím dál víc

kde vzít tu sílu co chrání

Tvý hlazení schází čím dál víc

jsem sám zkus mít slitování

bez Tebe ztrácím tvář

Ztrácím svou tvář

Jak motlidbu spásnou

šeptám přijď zpátky

vzpomínky stárnou

jsem na dně a bloudím

Tvá něha mi schází čím dál víc

kde vzít tu sílu co chrání

Tvý hlazení schází čím dál víc

jsem sám zkus mít slitování

bez Tebe ztrácím tvář