Vylejzám do ulic lehce prší mý nohy jsou čím dál těžší nemůžou unýst systém

mluvim s kristem jsem jak blázen co musí líbat ruce všem který potká a gratuluje že se držej pořád při životě (při životě) den je temnej vzduch horkej ksicht bílej zubim se na smrt kterou svírám v levý kapse ptám se kudy jdu že bych měl zůstat uvíznout na standartu počkat si na rozkaz musím se smát mímu přístupu k životu nevěrnej sám sobě pořád hledám jistotu v něčem co se točí v kruhu kolem (kolem) v prostoru houstne můj sen ptám se proč kladu si otázky jak plinout ne nekreslím ustaranej výraz madony líbám naposledy gesto hráče co neumí hrát já jsem harant nikdy jinak (nikdy jinak)

Uvědom si kde je podstata tvýho života , uvědom si kde je podstata pak bude pozdě zahalí tě nahota , uvědom si kde je podstata tvýho života , uvědom si kde je podstata pak už se nedočkáš Godotha.

Vyklonim hlavu z okna nadechnu parfém města obejmu svou holku řeknu tudy vede cesta ponořim se do snů vzbudim se čekám až popadnu dech pan Kripl mě drží za nohu (za nohu) chytá mě za ruku (za ruku) Pan Kripl je kripl zná mě má pravdu (má pravdu) musíš se oprostit od banalit vnímat to co je opravdu podstatný pro tvůj proud rozvoje říká mi s přehledem (mizí) den je temnej vzduch horkej ksicht stejnej to co mi tluče do srdce není mi cizí vím že přijde ta chvíle kdy v nich zlato bude rizí.

Uvědom si kde je podstata tvýho života , uvědom si kde je podstata pak bude pozdě zahalí tě nahota , uvědom si kde je podstata tvýho života , uvědom si kde je podstata pak už se nedočkáš Godotha, je na čase (Godotha), je na čase