1. Mokro v botách, píseň v notách nikdy nepsanou,

slunce pálí, že i skály úpal dostanou,

jen osamělý balvany, až uslyší tvé přiznání,

ti řeknou, že jsi dávno ztratil směr

a že patříš mezi pohany

a místo na jih táhneš na sever.

R: Zlatý údolí, touha vzdálená,

je chimérou všech dálek modravejch,

zlatý údolí, co jen vítr zná,

ti v horkým srdci vypaluje cejch,

Ami Emi

jak je vzdálený každý mámení

a druhá strana řeky nemá břeh,

zlatý údolí, zlatý údolí

je celej život s rancem na zádech.

2. Snad tě k cíli dobrý víly jednou dovedou,

slunce hoří, zlatí oři z dálky přijedou,

když zmizí fata morgana, je zpověď dávno napsaná

do kamene mlčenlivejch skal,

než se někdo cestou zastaví,

pak bude psáno, že jsi tady stál.

R: 2x