Je to šíp, který letí vpřed

Vše setne hrotem ostrým svým

Bere i něco přinese

A to je jeho poselstvím

Jednoho jen tak neskolí

Ten šíp, co jmenuje se čas

Ten jeden je tvor upíří

Když přijde, cítíš v zádech mráz

Řeka, která stále teče, ztupí každé ostří meče

Co sebere nenavrátí, on ale ví kam se ztratit

Doba, ta se stále mění, historie, mravy taky

Jenom jeho nic tak nezmění

Nic nedává, jenom si bere

Bere a možná všechno dá

Přežije jedině ta oběť

Co stereotypem pohrdá

Stereotyp, který bere krásu

Jiskra v oku navždy zhasíná

Že hřbitovy jsou větší nežli města

To smrtelník nikdy nepozná

Všichni kolem stárnou u něj to nevidí

Neví, jak to zvládnout, tak mu závidí

Není zas tak mladý, jak mohlo by se zdát

To srdce buší hlasitě a nechce se vzdát

Jak to bývá lidé závidí

Tu mladost a do života chuť

Přes závoj nenávisti nevidí

Na jejich krev nemá vůbec chuť

Vzali palici a kůl

Chystali se a on usínal

Když probodli nezkrotné srdce

Všem nočním ptákům zazpíval

My patříme k armádě ztracených

Žádná doba nás nezmění

Vyrážíme k pomstě za bratra

Vrazi zavírejte stavení