Se smíchem pláč, se zastírá nám

Nic blíž, nic dál na zemi není k nám

Poslední tón nevšedních dnů zní

Zpomalí tok zčeřených vod, to smí

Ve zdech jizvy, stáří prosby má

Zrcadlí hřích, pozpátku jít ze stínů

Svých se má

Chutě dvou vín, trpkost je vším tím

Mraky v ráji, v zástupu tváří

Na víčkách mizí s nimi