Touhy dlouhý prsty mají když je lidi v sobě tají

bez nároků na cokoli klopýtají s bílou holí

slepí nebo hluchoněmí věří ve své rozednění

ve svou hudbu ve svá slova aspoň jednou a pak znova

R: Nehraj si s ohněm když láká tě žár

Vyhoříš zbyde jen uhlíků pár

co nikdy nezkusíš nebudeš chtít

jen tak si uchráníš svůj duševní klid

hledej si štěstí jen v tom co už máš

kradené nakonec stejně vychází dráž

co nikdy nezkusíš nebudeš chtít

jen tak si uchráníš svůj duševní klid

Touhy dlouhý prsty mají když tě tajně objímají

kradou slova kradou věty berou i kouř z cigarety

všechny vůně všechny stopy proměňují na kompoty

do zásoby na později až propadnou beznaději

R:

Ale co z toho života budeš pak mít

jenže co z toho života budeš pak mít!?