1. Jenom blázen by si myslel, že jsem jiná,

že mi nevadí, když do tmy odcházíš.

Už tu nejsi, já tě stále ještě vnímám,

vůně tvého těla zbyla v polštářích.

2. Jenom blázen přiznává, že zalituje,

první noci, že má pocit, že je král.

Kdy se dáma sama ráda obětuje,

aby o ní zase dalším tahem hrál.

R: Tak hraj si se mnou, hledej slabá místa,

vždyť výhra ve dvou není nikdy jistá.

Zkus vrátit zpátky, co se z lásky dalo,

my hráli spolu a to není málo.

3. Jenom blázen věří, že se dvakrát dává,

to co poprvé sám neuměl si vzít.

Asi neví, že se nikdy nevyhrává,

s tím kdo nedává a všechno chtěl by mít.

4. Jenom blázen by si myslel, že jsme jiní.

Pravda vysvléká nám černobílý šat.

Lež je přísný soudce a nás neobviní,

až nám černá dáma přijde garde dát.