1. Tahle první zkouška našich mostů společných

základy má slabý, jak se zdá,

do trávy tě unýst společností báječných,

povodeň v nás zhasí oheň dřív.

R: Tak žijem dál, ať tráva hoří,

semínka ze tvých snů teď sbírám potají,

slunce ať dál stíráš z tváří,

než rampouchy v nás zmrznou, roztají.

2. U Zdi nářků půlnoc klade věnce pohřební,

stébla duší nechaj' trávu růst,

z mostů zbyla lávka, z řeky potok za pár dní,

drželi jsme, budem držet půst.

R:

3. Stébla trávy staví naše mosty společný,

z břehu na břeh musíš přejít sám,

převozník se opil létem, čas je zbytečný,

potají tě přes most vodívám.

R: