R: Kde jsi, když se trápím

a to mě nutí víc než dřív

říct ti, že se trápím

D7

když se vrací domů tvůj stín

E7 A7

a noc zná pár vin

já se jen trápím.

1. Náš dům byl hrad, stál v pevné skále

a žádný nájezd ho dřív nedobyl

teď zbyl jen hněv z těch věčných válek

spí moudrá sova, co hlídala smír.

R:

2. Tvůj dech byl lék, hřál zmrzlý rány

tvá vlídná slova se srůstala v lán

kam spláchnout strach, že potkám známý

co rádi poví: ten tvůj nebyl sám.

R:

mezihra

3. Jak vrátit klid a jizvám v duši

se sklánět s úctou a všímat si změn

jak vypnout film „Jsme v srdcích hluší“

když nás už dusí i zvuk vlastních jmen.

R: