Předehra:

Ami E7 Ami Dmi

Múza má milenka dívá se na mě z patra

nastavím polibkům své vrásky na čele

Ami E7 Ami Dmi

básníkům zneuznaným pro ni tvrdnou játra

a žhavé noci mění v chladné postele

Už jsem jí objímal a něžně hladil křídla

potají těšil se na její první vzdech

lehce se vznášela jak na bublině z mýdla

a já bych pro ni věčně zadržoval dech

R: 3/4

Dmi A7

Já všechno rozdala už nemám z čeho dávat

jsem lehká múza proto ráda dávám všem

na tebe nezbylo nač si s tím hlavu lámat

Dmi E7

ty máš své básně- pro mě za mě čert tě vem

V hlavě se zatmělo já nevěřil svým uším

kvůli své múze klidně přestal bych i pít

za malou inspiraci upsal bych jí duši

nezbývá než ji na dně sklenic utopit

R:

To mě fakt sebralo to neměla mi říkat

po nocích nebudu už nikdy verše psát

a hlavně s muzikanty přestanu se stýkat

až bude rozdávat chci v první řadě stát