1. Uvnitř se houpám a z venku dělám, že spím

potají koukám a stejně se nic nedovím.

Nastražím uši a pořád dělám že spím,

snad ti to sluší a já tu krásu neslyším.

2. Za dveřmi z peří, za horou mámivých vět,

komu se svěřím, že cíl je možná na dohled.

Jenom tě tusím, vždyť přece dělám že spím,

nevěřím uším, když řekneš, že už smím.

3. V uších mi zvoní a dobe je zlá,

čekám jak vloni, ven se to nepozná.

Trochu se stydím a radši dělám že spím,

v sobě tě vidím a z venku nevím co s tím.