Čtvero ročních období

capo III

Jednou se potkají ti co se potkat mají

a vůbec netuší že dávno už se znají

jenom ti nedočkaví všechno chtějí hned

jiní si počkají i sto světelných let

To věčné míjení- se možná má svůj řád

a neznám nikoho kdo nechtěl by ho znát

[: tím ale byli bychom ve všem si moc jistí

stačí že v listopadu opadává listí :]

Na jaře chystají se zpátky tažní ptáci

když s prvním sluncem sněhuláci tvary ztrácí

[: na hezkejch holkách chlapi nechávají oči

a lže kdo říká že se nikdy neotočil :]

Jen letní obloha má svou kouzelnou moc

pro ty co ráno dávají si dobrou noc

[: odpouští všem co hvězdy sčítat chtěli

že s prvním polibkem úplně zapomněli :]

Až bílé vločky spojí se a neroztají

potom se setkají ti co se setkat mají

[: na dráze osudů jim kdosi cestu sved?

počkali na sebe i sto světelných let :]