1. Dávám je lék a beru do skonání, aby svět zústal, kde právě jsme

já zvedla jsem dlaň a ty ses jak múra lek,

vždyť to co jsem já a ty máš být to mé

kastelán Trenčínského hradu spal, my měli se tam asi vzít

R: Tak nashledanou, tak nashledanou a múžem jít

2. To postel je, lásko a né duše má, co nakreslils nám na kúžích.

Až zrušíš moje jméno pak se svléknu snad, je černé cosi na rúžích,

pastelové barvy včera život měl

a ty si chtěl, a ty si chtěl

R: Tak nashledanou, tak nashledanou a múžem jít

3. Zlacené rámy a zmámené sny a loupeživé prosby tvé

a v linii tak prosté, kde se vine cit, teče jen tvé víno nemužské,

sejdem se až budeš o mě vědět víc, víš jak motýl křídla má.

R: Tak nashledanou, tak nashledanou a múžem jít