1. Máš v sobě světlo snad všech hvězd,

jak krásně umíš hlavu splést,

tak něžně jde čas, když blízko tvých řas

svou pusu nechám ve tvé kvést.

2. Tajně poslouchám tvůj dech a tep,

zrychlí se, když dlaně mám

tam okolo spánku blízko tvých řas,

když zhasnem, touha ztiší hlas.

R: Probuzená rána, když se dotknete jen,

v koutku pusy zůstal vlas,

vůně mýdla na rukách, jak zastih' tě den,

a vyrovnaný čárky řas.

3. Ještě nevstávej, já chci to hrát,

teď je ta správná chvíle na písničku,

jak panenku měl, měl Janíček rád

tam u Hradišťa na trávníčku.

R: + [: a vyrovnaný čárky řas ... :]