Nesu Ti láhev, silně podnapilej,

a dělám Ti jen ostudu,

jelikož nejsem pozorném a milej

a nikdy asi nebudu.

Jsem člověk mravně zkaženej a shnilej

a chci, aby se vědělo,

jakej to vedu život rozmařilej

a že mi jde jen o tělo.

Tak běž a stáhni rolety!

A mrskni sebou máme málo času,

tak nechtěj, abych Tě bral kolem pasu

a čet milostný sonety.

Mně poezie nesvědčí.

Seš moje holka, tím je všecko dáno:

jdem dělat lásku, skončíme až ráno

a zvládneme to bez řečí.

Nesu Ti láhev, silně podnapilej,

kdyby se Ti snad nechtělo.

O mě se neboj, já jsem vždycky čilej,

mně totiž jde jen o tělo.

A moje láska je cit ledabylej,

a když už říkám něžnosti,

řeknu, že Amor, hajzlík rozpustilej,

mi rozporcoval vnitřnosti.