Klid sténá ústa pálí

sen se zdá

vchází do lůna dlaní pěst

né tvá

Chvíli se ještě bráníš je tak

navyklá

Pod lampou s Edisonem ty

né svá

Nesmělá - nádobou

se zdáš

nesmělá - nesmělá

se zdáš

Je známé schéma lásky

smím se bát

pod lampou,

i když stále s tebou

Sedmnáct sněhů v žilách

kolujíc

sedmnáct let, co voní révou

Pod gilotinou mých citů

pod gilotinou

se věci odáváš

se věci oddáváš

Klid sténá ústa pálí

sen se zdá

vchází do lůna dlaní pěst

né tvá

Chvíli se ještě bráníš jen tak

navyklá

Pod lampou s Edisonem ty

né svá

Přijímáš dar a dáváš

vše co máš

já s díky přijímám tvé jmění

Zavřená víčka sen se, rozplývá

teď přijde víc, než pouhé snění

Pod gilotinou ...