Padá dážď a vzduch zvlhol vodou

musím isť ďalej cestou sám

koľko míľ prekliatych už mám za sebou

koľko krát sa vratiť mám

Tak blúdim po mestách snov

občas nazriem do výkladov

všade ticho, len zopar aut

nemôžem zostať aj keď to mesto mam veľmi rád

Padá déšť nebe zdobí duhou

po cestach nezbejvá než jít

tisic krát, sebe sám chtěl bych poslechnout

jeden krát jinak začít žít

Jen smutnej stín se plouží za mnou

ulic pár noc mírně přikrejva tmou

chtěl bych jít do jediný z nich

bludnej kámen nemůžu překročit

Smutné tu zostali koruny stromov

ty pamatujou na lepší dny

tak rád by som sa chel zas vrátiť domov

ale ten vlak už je poslední