Nalévej příteli vína, ať rozpustí loučení stín

slunce už zapadá a noc je krátká

a zítra musíme svou cestou jít

Kdo z nás ví příteli můj

kdy v boji zlém přijde náš čas

a kdo ví, zda jednou se ještě sejdem

v zahradách nebeských bran

Tak nalej příteli vína, ať zažehná bázeň a strach

ať nad hlavou září nám hvězda šťastná

a napříště sejdem se zas

Ocel a oheň a vítězný zpěv

a víno rudé jak zpěněná krev

naplní džbány, sevřené v pěst

až vrátíš se příteli z dalekých cest