Já, osudem prokletý,

teď trpím víc než to zvíře

a ze všech koutů se plíží temnota

slizká jak bahno močálu

do kterého se propadá mé svědomí

Já, osudem prokletý, cítím jak slábnu

a ty rudé tlamy všech přízraků pekel

se na mne šklebí svým zlověstným smíchem

a já vím, vím, že si jdou pro mou duši

kterou jsem beztak dávno prohrál

Už démoni z temnot pro mě jdou

ty přízraky duši odvedou

už démoni z temnot pro mě jdou

ty přízraky duši odvedou