Za nocí tmavých a dlouhých

když vichřice sténá krajem

a víry bouřných mraků těžce táhnou oblohou

do zvadlých korun stromů padá déšť

strmé srázy skal omývá

a teskná píseň větru zní

srdce mé rukou svírá

ledovou, jako čistý padlý sníh

Snad je to ďábel sám

kdo duši mou tak rozerval

když poprvé jsem před léty

zavítal do těch míst

tam, kde zdi prastaré smutně vzhlíží k nebesům

a neúprosný čas

zvolna rozkládá je v prach

Noc byla temná tak jak dnes

jen mámivá a tichá

tak jako mlčí pouze hroby v mrazivém svitu hvězd

vtom ohně záře modravá

v ní bledý přízrak na hradbách

a do mých uší náhle valčík podivných tónů zněl

Vláda noci končí rosou smývá živý sen

chvíle temné vášně s černou madonou

už více šancí nedá osud nesplní můj sen

noci temné vášně s černou madonou

jen čas jak perly dnů když střídá s noční oblohou

vrací chvíle vášně s černou madonou

a vůní samet černých růží vítr probouzí

noci temné vášně s černou madonou