Dávno je to, co jsem sám tu začal bydlet pod zemí

můj byt je tohle sklepení a tady jsem svůj pán

já nesnášim ten žár, to světlo když se rozední

mé žluté oči oslepí a nevim kudy kam

jen posměch sklízim dál a potom ve strach proměnim

když najdou další oběti všech lidí po krk Mám

jenom maškarní bál je místo kde se objevim

aniž bych byl pohoršením a tomu konec dám

Tys neměla šanci, tvůj hlas byl slabej,

ten tvůj talent jako by náhle zmizel

vrátit ho moh jen anděl

Já jsem ten kdo čeká ve tmě, až svůj život mu nabídneš

Chvíli chci tu být a chvíli nechci žít až na to,

že moje touha po tobě je silnější než cíl

ke kterýmu jsem byl tu odsouzen tak snadno,

který mě poslal na dno jehož jsem obětí

a než se rozední tak ty už budeš dávno pryč

a mezi námi to navždy ukončíš

dobře se budeš mít a pak už bude ráno

a zbývat bude málo nežli se rozloučím

Já ti dal novej život

Já tě naučil zpívat

Já jsem, koho slyšíš ve snech

Já bez tebe jsem na dně