Tváříš se hochu trochu jako když ti v lochu držej místo

Sucho v krku na úprku zdaj se někdy noční můry

Tak jako molekuly míjej se a potom a srážej

Bloudí miliony lidí světem křížem krážem

Možná až mi šlápneš na kabát, tak otočím se

Vystřelím otázku a půjde mi o to čím jsem tu já...

Komu záleží na tom, zda svět se pořád správně točí

Že v jedné ze sta křižovatek ve vesmíru neodbočí

Co když jsme se zastavili, nebo třeba jedem zpátky

A pan Galileo už tu není, aby četl mezi řádky

Co když ztratili jsme třetí rozměr pod vlastní vahou

Matička Země splaskla, je z ní placka a svět je Prahou

Tak až si neuvidíš dál než na svou špičku nosu

Převezmeš hlavní roli za zemskou osu...

Budem jak molekuly potom míjet se a srážet

A jako všichni lidi kolem bloudit světem křížem krážem

Možná až mi šlápneš na kabát, tak otočím se

Vystřelím otázku a půjde mi o to čím jsem tu já...