Víc nechtěl by snad ani d’Artagnan

Kdybys měl štít svůj stokrát prostřelený - potom chránila by tě má malá dlaň

Žádati víc od slabé ženy - to nemoh´ by snad ani d´Artagnan.

Kdyby si zrak tvůj přítmím unavený v pravou chvíli neuměl zvolit zbraň

Kdybys byl spánkem přepadený, kdybys byl vidinami obelhán.

Kdyby kůň tvého zběsilého žití poztrácel cestou všechny podkovy

A kdyby se slovy co nenasytí, pak mlčenlivý zbyl bys tu sám.

Pak věř má lásko uprostřed vlnobití, věnec vavřínový na čelo tobě dám

Ať celým světem stokrát poražený, zvítězíš v srdci jediné ženy

A místo štítu ochrání tě moje dlaň - víc nechtěl by snad ani d´Artagnan.

Kdybych měl štít svůj stokrát prostřelený, potom chránila by mě tvá malá dlaň

Žádati víc od slabé ženy, to nemoh´ by snad ani d´Artagnan.

Kdyby si zrak můj přítmím unavený v pravou chvíli neuměl zvolit zbraň

Kdybych byl spánkem přepadený, kdybych byl vidinami obelhán.

Kdyby kůň mého zběsilého žití poztrácel cestou všechny podkovy

A kdyby se slovy co nenasytí, mlčenlivý zbyl bych pak sám.

Pak věř má lásko uprostřed vlnobití měl bych v srdci svém jediný lásky chrám

Ač celým světem stokrát poražený zvítězím v srdci jediné ženy

A místo štítu ochrání mě malá dlaň - víc nechtěl by snad ani d´Artagnan