Ve skrytu vějířů stobarevných pávů,

v zákoutí šlojířů brokátových hávů,

půvaby ukrývá si i oči věčně rozesmáté,

šenkýřka krásy, město jež je stověžaté-é, stověžaté-é.

Šerosvit vikýřů, svit věčného mládí,

palety malířů k malování svádí,

sklopené cudné řasy vánkem studu rozevláté,

šenkýřky krásy, města jež je stověžaté-é, stověžaté-é.

Každý ocení, stověžatý třpyt,

když nebude se po jiných opičit,

šenkýřka krásy, když zachová si,

svůj tradiční-í, staletý kolorit.

Mé ruce šejdířů, jimž je krása cizí,

jen moudrost koštýřů ocení kov ryzí,

u tabule pochutná si vybranou krmí vrchovaté,

šenkýřky krásy, města jež je stověžaté-é, stověžaté-é.

Každý ocení, stověžatý třpyt,

když nebude se po jiných opičit,

šenkýřka krásy, když zachová si,

svůj tradiční-í, staletý kolorit.