1. Bez tebe mám jenom chvíli dlouhou,

naplněnou spoustou divnejch snů,

v nich starý kostel modlí se mou touhou

a já prosím: nechte zvony znít.

2. Chtěla bych znát píseň hrozně dlouhou,

vyzpívat v ní samotu mých dnů,

tys naučil mě polovinu pouhou

a já prosím: nechte zvony znít.

Emi Ami

R: Jen zvony ví, co jsi mi vzal,

jen zvony ví, co bude dál.

3. Přijde jednou skladatel a básník,

kterej umí sto divnejch snů žít,

má píseň bude růst jak křehkej krápník

a já prosím: nechte zvony znít,

[: a já prosím: nechte zvony znít. :]

R:

4.=3.