Ami7 Dmi7

Jsem zoufale šedivá zátoka

jsem zoufale šedivej kout

Ami7 Dmi7

a loď, co by padla mi do oka,

ta miluje proud.

Člun oklikou mine břeh můj

G7 Emi

a marně bych volala: "Stůj !"

Ami Dmi7

Jsem zoufale šedivá zátoka,

jsem zapadlej kout.

Dejte mi kousek louky zelený,

než mě jed samoty otráví,

Emi Ami

nežli mě v poutech

sevře ten ostnatej drá-át.

Dejte mi kousek louky zelený,

já se tam položím do trávy,

tam bude lehčí snít,

že mě někdo má rád.

Jsem parcela, kde se nic nestaví,

jsem nádraží, kde není vlak,

mý lásky jsou prostě jen představy,

sen skončí, co pak ?

Proč nikdo jen nepřiletí,

kdo vzal by mě do objetí ?

Jsem parcela, kde se nic nestaví,

jsem prostě jen tak.

Dejte mi kousek louky zelený,

než mě jed samoty otráví,

nežli mě v poutech

sevře ten ostnatej drát.

Dejte mi kousek louky zelený,

já se tam položím do trávy,

tam bude lehčí snít,

že mě někdo má rád.

Ami7 Dmi7

Jsem hospoda, kde je ti do breku,

jsem sama, jak na okně mříž.

Ami7 Dmi7

Kde jen tě mám, kde jsi, můj Monteku ?

Kde jsi můj Monteku ? Že nepřicházíš ?

Že nepřicházíš, že nepřicházíš,

že nepřicházíš, že nepřicházíš ?