Hřmí, notes pod bundou skrýváš

utrpí jen tvá hříva

smáčená

v hlučné lázni přírodní

Déšť vynutil schůzku krásnou

slova už míň teď váznou

hřmí i v nás

po tak dlouhé době všední

Vstříct, poznávám jak co s námi

prohlížím místo známý

říznutí

ruku, žíly v zápěstí

spoušť v duši se s vírou střídá

nebe je lesklá slída

pohnutím

prasklá právě nad zápěstím

Přijdeš, odejdeš

nejsem nic ani málo

Klínem vyraž klín

říkáš s klidem to se ti jen zdálo

Kmen písmena strávil dávno

bojíš se nad tím mávnout

smůlu máš

já se smířím hladce s tím

Náš autobus v dálce sípá

před bouřkou chrání lípa

zlámaná

u té boudy na rozcestí

Přijdeš, odejdeš

nejsem past ani průchod

přijdeš, odejdeš

přijdeš, přijdeš, přijdeš.