Den práší stíny už tichou tmou

A plete si svět s oponou

Za ní každý má angažmá, hra začíná

K smíchu je tvář bez líčidel

Stejně jak anděl bez křídel

Na povel smích, na povel pláč ti dám

Kdo jsem já? Kdo jsi ty?

Neslavný marionety

Duši na vlásku mám

Podívej hvězda vzdálená

Plní nám sny když padá na kolena

V té chvíli máš přát si víc

Už nechci žádnou roli hrát

Chci cítit co chci já

O nic víc nežádám

Nic víc

V půli prvního jednání

Čekáš na velké uznání

To nejde s každou hodinou být hrdinou

Mé touhy pod polštářem se musejí řídit scénářem

Na povel smích, na povel pláč

Kdo jsem já? Kdo jsi ty?

Neslavný marionety

S duší na vlásku

Podívej hvězda vzdálená

Plní nám sny když padá na kolena

V té chvíli máš přát si víc

Už nechci žádnou roli hrát

Chci cítit co chci já

O nic víc nežádám

Nic víc

Cizí slova, cizí věty

Žijí s námi naše světy

Stejně dnes, jak před sto léty

Deus ex machina

Já i ty jsme rekvizity

Jako naše city

V temných koutech síně slávy

Stejná hra začíná

Cizí světy, cizí věty zná

Podívej hvězda vzdálená

Plní nám sny když padá na kolena

V té chvíli máš přát si víc

Už nechci žádnou roli hrát

Chci cítit co chci já

O nic víc nežádám

Nic víc

Podívej hvězda vzdálená

Plní nám sny když padá na kolena

V té chvíli máš přát si víc

Už nechci žádnou roli hrát

Chci cítit co chci já

O nic víc nežádám