Svlékání, potichu se příroda svléká

když lístečky s krajkovím vítr jí unáší

půjde spát

Svlékání, jak cudně se příroda svléká

a stromoví krásných těl v průsvitných košilích

půjde už spát

Procházím holou cestou, osekanou

procházím krajinou rozjímání

tam, kde dříve stromy planou

oči planou naprostým vzájemným oklamáním

muž jde se ženou

Z lásky zbylo jen pár slzí do kornoutu

vrzavá postýlko malovaná

svlékání je světlem, světlem tmavých koutů

povídej, prozraď tmo, s kým jsi vdaná

muž jde se ženou

Lásko sbohem, tak to řekne muž

lásko sbohem, zajedno nejsme už

lásko sbohem, zvyk se z tebe stal

lásko sbohem, co my dva můžem dál

Chudý viník hledá sílu znovu začít

jazyk se za srdcem jemně belhá

muž se ženou, se svou láskou poraněnou

zkoušejí, chce se jim dál už nelhat

muž jde se ženou

Lásko sbohem, tak to řekne muž

lásko sbohem, zajedno nejsme už

lásko sbohem, zvyk se z tebe stal

lásko sbohem, co my dva můžem dál

Svlékání, jak cudně se příroda svléká

a stromoví krásných těl v průsvitných košilích

půjde už spát