Emi H7

1. Jde déšť a já jdu s ním, jdu městem, jež znám

Emi H7

a hledám stopy včerejší, včerejší,

jdu stejným směrem jak dřív a vzpomínám

a všechno zdá se krásnější.

2. Ach, lásko, voníš deštěm, tady jsi řek',

myslím, že vítr tehdy vál, vítr vál,

jsou to už stovky let, kabát jsi svlék'

a byl mi velký, ale hřál, krásná lásko.

3. Jak dlouho dlouho ještě půjdu ti vstříc,

člověk je velmi krátce živ, krátce živ,

má lásko voníš deštěm, jsi z plískanic,

však hřeješ stejně jako dřív.

4. I déšť jak dřív je stejný i já já jsem táž

jen cosi skříplo v orlojích, v orlojích,

byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš,

jdu deštěm ve tvých šlépějích, ó má lásko.