Noc padá na polštář,

noc jako mrak.

Do dlaní skryla si tvář

dívka, která spí jen tak.

Smutku, můj ty bráško,

říká, zamkne pak.

Je sama, a to je zlé,

dívka, která spí jen tak.

Ona pláče, tiše pláče.

Její dech je steskem zmáčen.

Horká? Horká žárem noci.

Cítí srdce tlouci.

Slyší, jak se blíží ranní vlak

ta, která spí jen tak.

Noc padá níž a níž,

noc jako mrak.

Má tělo hebké jak plyš

dívka, která spí jen tak

Mrtvá květina lásky,

hvězdám přechází zrak.

Je sama, a to je zlé,

dívka, která spí jen tak.

Ona pláče...

Ona pláče,

tiše pláče,

ona pláče.

Dívka, která spí jen tak.