A mně to nedá

nečíst romány

Ke knize sedám

(Puč’ mi ňákou)

Tebe tam hledám

Puč’ mi knížku svou

Jsem z toho bledá

Nejsem od rány

Knížky jsou teda

hybnou pákou

Knížky mě zvedaj’

i když vím že lžou

Příběhy ve mně se taví

já stránky polykám

Říkal jsi že se tu stavíš

Nemáš zdání

jaký přání

já mám

Puč’ mi knížku

krásnou

bláznivou

Puč’ mi knížku

šťastnou

mazlivou

Puč’ mi knížku

hrůznou

s napětím

Pak mě můžeš mít

hned vzápětí

Mou touhu žhaví

básně – novely

Knížky mě baví

(Puč’ mi ňákou)

Však tělo zdravý

dál tu k hlavě mám

Cítím se na víc

Přijď už v neděli

U černé kávy

svlékneš sako

Pak budeš hravý

jak to z knížek znám

Potom se nám strany slepí

v známý příběh zdlouhavý

Budem se cítit jak slepí

Slepí četbou

Krásnou kletbou

Já vím

Puč’ mi knížku

krásnou

bláznivou

Puč’ mi knížku

šťastnou

mazlivou

Puč’ mi knížku

hrůznou

s napětím

Pak mě můžeš mít

hned vzápětí

Budem spolu znít

v souvětích