Zapomenout, marně toužíš zapomenout

Duši soužíš, zapomenout

A nevědět, co dál přijít má

Kolikrát vzpomeneš na ni

Utrhnout růži, co voní

Máš ji dát té, té, co kolem tebe chodívá

To, co přijde, znáš už nazpaměť

Na otázku stejná odpověď

Zapomenout, marně toužíš zapomenout

Co ještě dlužíš, zapomenout

Na to, co v tobě tolik zůstává

Tisíckrát padneš jak v boji

Znovu vstát, to vždycky bolí

Není to fér a pomoc blízko často nestává

To, co přijde, znáš už nazpaměť

Na otázku stejná odpověď

Ještě ti dlužím lepší zítřek

Když z pohledů mých nedozvíš se

Nedozvíš se, co chtěl bych říct

Jak mi večery s tebou schází

Jak najednou mě v zádech mrazí

Když pocit, že tě ztrácím, mám

Já jinde štěstí nehledám