Je to už tolik dní co mě ráno nebudí

Když ze školy se vracím ke mně se

Netulí...

Já věřím návratům pejsků ztracených

Po nocích probdělých

A po dnech toulavých...

To bylo tak: šli jsme jako

Každý jiný den...

Někdo tě vylekal, žes neslyšel to mý

"Pojď sem!"

A tak jsem doufala, že už

Cestu domů znáš,

Že až se vrátím já, že mě

Tam přivítáš...

Kde tě mám, kdo mi řekne

Kudy bloudíš

A kde spíš, kde se skrýváš před zimou

Proč teď máš jiný domov než mám já?

Když ráno odcházím a náš dům

Zamykám

Stejne se rozhlížím jestli mě nečeká

A misku naplním, co kdyby snad

Kdyby se vrátil, tak bude mít hlad...

Proč nikdo nevěří, že ty se můžeš

Vrátit sám

K nám najít cestu zpátky, vždyť já

Ten příběh z knížky znám

Najít ten správnej dům se zahradou

Kam vedou cesty pejsků

Co ztracený jsou...

Kde tě mám, klubko štěstí voňavý

To co má uši krásně plandavý

A co ví, co mu z lásky povídám

Kde tě mám, klubko štěstí voňavý

To co má uši krásně plandavý

A co ví, co mu z lásky povídám

A co smí usnout tam kde spím teď já