Otevírám blok,kam jsem si psal vždycky slova

Nejsou to žádný moudra,na ty je tu Dr.Sova

jsou to řady písmenek, co jsem si vždycky psal

když jsem se rozhodnul že nějakej text udělám

Jedna z prvních stránek je už žlutá stářím

Je na ní pár myšlenek,vim, že nezazářim

bylo mi osmnáct a pod nosem mám chmýří

psal se tehdy rok devadesát čtyři

Lidi počkat,ježiš, nechte toho

Vy to kolem nevidíte, nemáte strach z toho

Zastavte se taky, stahujou se mraky

Všechno spěje do záhuby, já on, a ty taky

Netočte se zády, neklopte svůj zrak

Je za pět minut dvanáct, bohužel je to tak

Protřete si oči, vytáhněte hledí

snad není ještě pozdě,škrabte, co vás svědí

Všude kolem špína, co nás všechny sžírá

Kam zmizela všechna láska, kde je sakra víra

Zkus vystrčit venku hlavu, přes ní hned tam dostaneš

Pěstí nebo kyselinou, stejně už pak nevstaneš

I předpovědˇ do budoucna, jenom mírné zhoršení

Už si někde hledej provaz,větev, to je zlepšení

Otočte se na podpadku, podívejte zpátky

Očistěte prahodnoty, ukončete hádky

Přejít pocit zbytečnosti na tomhletom světě

Těžko můžeš vyjádřit se jenom v jedný větě

Chtěl bych zase milovat, naopak být milován

Jenže jsou tu ještě lidi, pro něž byl svět ukován

Máme to snad v genech škodit sami sobě

Ty jdeš po mě, já po tobě v týhle divný době

Vylezte z těch baráků a koukněte se ven

Dělejte s tím něco..........amen

Nechte toho, je to k zlosti,

vždyt' z nás zbydou jenom kosti

Vždit' na zemi jsme jen hosti,

navrat'te se k nevinnosti

Zavírám svůj blok, ten blok těch starejch textů

Přijdou mi trošku legrační, ted' v kontextu

Chtěl jsem tehdy bojovat s celym širym světem

A nechat tady svědectví vám a vašim dětem

Nechte toho je to k zlosti, navrat'te se k nevinnosti