Měsíc táh naší ulicí, byl sám

z cizích tváří mám strach odedávna, přísahám

V okně stál někdo zvláštní a hrál

až mrazí z těch tónů - on se přesto smál

Ten tón milión barev měl

hlavu plet - tohle svět neslyšel

Věcnou touhu v sobě měl

všechno co hudba má mít

Od těch dob vím jak je těžké žít

Kdo ví co se mohlo stát a proč svět zešílí

kde v nás bere se kat - ptám se, moji milí

Co nám chtěl říct ten cizí pán - když hrál

v očích leskly se mu slzy - on se přesto smál

Snad nám napoví proč jsou z nás ostrovy

dřív než nám zmizí někam do podkroví

Stíny táhnou noční tmou

zas městu krev budou pít

A já už vím jak je těžké žít

Tu tvář každý den v jiném okně vidím stát

má milióny jmen - jen to své nezná snad

Jen můj stud - možná strach k němu nezve mě dál

a stějně na něj čekám - prosím, aby hrál

Už musím to tak brát - to si pohrál s námi bůh

co všechno mohlo se stát - kdyby uzavřel se kruh

Proto v okně hrál ten pán

jeho tón vzal mi klid

Od těch dob vím jak je těžké žít