Stejnostejná

stejná je řeč

Už k ní jsem hluchá

Jen slovní hejna

Jenom křeč

a "áčko" ducha

Byls' král

mejch předčasnejch rán

Král mikrosnů tam v chladnejch vanách

Co hlásáš

dávno jsi vzdal

I příští lež je vodkopaná

Řve to ve mě najednou:

"Už ne!"

Vlasy prošednou

Ne, ne!

Mně ne!

Ať tu noční hlídku

zase jiná má

Já ne!

Víc ne!

Já tvý Můry nočních mžitků

dál nevnímám

Je mě málo

Proč ve dvou jen

já bejvám Ženská?

Jsem tichá nálož

Já třaskavá a nevojenská

Ty král

mejch předčasnejch rán

Ve vaně dál mi voda chladne

Tak jsem

a dělám plán

Proč? Když stejně nic nedopadne

Dál má vzpoura sílí

samotou

Prázdno s nahotou?

Už ne! Víc ne!

Moře samoty

já s vanou snad vypouštím

Už ne!

Víc ne!

Proč dál sbírat spadlou Manu

mám na poušti?

Bláznit stálou samotou?

Už ne!

Prázdno s nahotou?

Ne, ne!

Mně ne!

Moře samoty já s vanou vypouštím

Víc ne!

Už ne!

Proč dál sbírat spadlej cit

mám na poušti?

Už ne?

Víc ne?

Proč tě čekám když tě já

ani nečekám

Už ne!

Víc ne!

Proč je mezi náma

Dálka daleká?