Popraskaná zem, suchá hlína

to já jsem ta kytka, kterou nezalíváš

popraskaná hlína, suchá zem

to já jsem ta, co ti stojí před domem

a stále své listy k tobě obrací...

Až jednou rozvážeš mé kořeny

a vezmeš mě na výlet loukami

uvidím sestry s bílými krky

čekat u cesty na čmeláky.

Ucítím čerstvé obilí

jako bychom někdy už tu byli.

Položím do tvé dlaně svůj květ

a jestli chceš, tak můžeš přivonět

Popraskaná zem, suchá hlína

to já jsem ta kytka, kterou nezalíváš

popraskaná hlína, suchá zem

to já jsem ta, co ti stojí před domem

a stále své listy k tobě obrací...