S Archou útěk je záchranou

zamořený svět zůstal za obzorem

jedinou nadějí, Archa loď bez duše

sama řídí osud ve věčném běhu vln

a neslyší nářek lidských otroků.

Upili vína, které by přeteklo

a poloprázdný pohár oddálil jejich smrt

stádo lidských ovcí, při utrpení

je si náhle bližší v moři divokém jako vlk.

Chtěli by pít snad i svoje slzy

Jsou však laný jako ta voda v moři

S Archou ztracenou v moři blouděj a strádaj

S Archou ztracenou novou zem hledají.

Přilísal se den

Nikdo nepočítal

na obzoru břeh

pro všechny naděje

supi mají čas, odpočiňte si – pekle.