Odcházím z domova a beru s sebou klíč

Možná se stane zázrak zatímco budu pryč

Pomůžou všichni svatí

nájem se zaplatí

Má bytná na duchy však vůbec nevěří

a někde na mě čeká tam dole u dvěří

Já na ni vlídně s písní

ona mě vyplísní

Že sice pláče nad mou bídou

že však jsem marnotratnej lump

A píše do komína černou křídou

o co jsem ji za ta léta pump'

Mám klobouk děravý mám díru v kytaře

nikdo mě nezdraví a sám jsem na jaře

Já zesnout se neodvážím

nemám na faráře

Druhého února v mlékařské hodině

já přec jen zesnul v Pánu zanechav jedině

jen svou bytnou celou lítou

kávu nedopitou

Má duše usedla bezradně na šálek

nechtělo se jí od kávy tam někam do dálek

A zatímco venku svítá

má duše přemítá

Měla jsem tělo svolný k hříchu

teďka už tedy nemám ani to

Co tady se mnou ve vznešeným tichu

půjčte mi harfu nebo varyto

Najednou někdo duši tahá za ruku

anděl jí harfu dává na věčnou záruku

Má duše teď v nebi zpívá

to blues ale jen to pravý

o ranním šálku kávy

a má tam pořád pořád nabito