Zdá se mi, zdává

Když tmou poprchává

Že stejný den tu byl už jednou

Můj krok se zvolní

Jdu sám cestou polní

A proč, kdoví, oči mé se zvednou

V tmách se mi zjeví ta dívka,

co neví

Že já pro ni možná,

že bych pohnul skálou

Má chůzi laní a já volám za ní

své: „haló“

„haló“

Zdá se mi, zdává

Když déšť nepřestává

Že znám tu noc

Že znám tu samou

Ptám se v tom mžení

zda má dívka není

jen hříčkou snů

těch snů co klamou

V tmách se mi ztratí

chce žít bez opratí

jen mávne mi možná tou dlaní malou

Svá tajemství má

kdo ví, zdali v ní má mé „haló“

„haló“