Ach, jaká záhada je láska

Dva lidé, co si včera byli cizí,

jsou dnes k sobě připoutáni

Jak dávno by se byli hledali

Jsou spolu znenadání

Ty jsi moje slunce

Když odcházíš, je půlnoc temná

Já tu stojím pak sám a na světě nejsem rád

Život je trýzní a marně chci s ním se rvát

Tys'má hvězda bílá

Bez tebe má se ztrácí síla

Přijď, jitřenko má!

Můj zítřek je zrádná tůň

Já volám úsvit a zbytečně mávám snům

Pohled tvých očí stále mě volá

Kdekoli dlím – o tobě sním a tebe chci mít

Jen s tebou najít smím léta štěstí

A v rukou tvých osud je můj, má milovaná!

Milovaná…

Milovaná…

Jen má, jen…

Ty jsi moje slunce

Když odcházíš, je půlnoc temná

Já tu stojím pak sám a na světě nejsem rád

Život je trýzní a marně chci s ním se rvát

Tys' má hvězda bílá

Bez tebe má se ztrácí síla

Přijď, jitřenko má

Můj zítřek je zrádná tůň

Světlo mi dej – a zůstaň má!

Jen má!