Jó když my byly jen dítka

táta náš nás nutil číst a psát.

Měl svůj cíl, ten správnej muž,

co z nás batolat se má stát.

Že já mám být vtipnou dívenkou,

pak že si má bohatej mě vzít.

Já mám jít zase do škol,

jméno získat, sedm titulů v kapse mít.

A dítka propadly toulkám, toulkám,

a táta si říká to koukám,

a místo školy zábava a zpívání,

to patří k těm krásným toulkám.

My dlouho, dlouho byly bez peněz,

musím říct že jsme někdy ještě dnes.

My neměly dům ani ten podnájem,

a žádnej plat jen když vám zahrajem.

Já si řekla tenkrát, že bylo mi líp.

Já vím když táta náš v rukoutě hřál.

Osud náš ten byl by jistější,

jen dělat všechno jak si táta přál.

A my dva propadli toulkám, toulkám,

a táta si říká to koukám,

a místo školy zábava a zpívání ,

to patří k těm krásným toulkám.

Teď se k nám úspěch přiklání,

a táta náš se smířil s tím.

Že je zpěv povolání,

rozdávat smích, že není neštěstí.

Rozdávat smích a náladu mít.

Holka tě nechá, bolí tě kříž.

Ha, ha cesty a prach, ale není čas klít,

všechno žene tě dál, proč to víš.

To dítka propadly toulkám, toulkám,

a táta si říká to koukám,

a místo školy zábava a zpívání,

to patří k těm krásným toulkám.

Toulkám, toulkám

á táta si říká to koukám,

a místo školy zábava a zpívání,

to patří k těm krásným toulkám.

Toulkám, toulkám

á, á táta si říká to koukám,

a místo školy zábava a zpívání,

to patří k těm krásným toulkám.